Johan Baptista Mathey

Mathey - letní sídlo jičínských jezuitů a pivovar Milíčeves

Mathey pocházel z francouzského uměleckého rodu, který sídlil v Dijonu. Vyučil se malířem, bohužel k dnešnímu dni nedokážeme s jistotou určit žádný obraz, který by Mathey namaloval. Z Francie odešel za prací a na zkušenou do italského Říma, ten byl v tehdejší době vnímán jako umělecké centrum Evropy. Mathey se v Itálii pohyboval se v okruhu malíře Clauda Lorraina. O tom jak a kde se naučil projektovat neexistují žádné záznamy. Vědci se domnívají, že s největší pravděpodobností získal stálou práci jako kreslič v některém římském architektonickém ateliéru. Matheyova tvorba architektonická totiž nevykazuje žádné zjevné vlivy francouzské architektury z druhé poloviny 17. století, ale naprosto jednoznačně je v ní cítit vliv italských a římských staveb té doby. 

kolem roku 1673

Někdy kolem roku 1673 (stále ještě jako malíř) přichází Mathey spolu s pražským arcibiskupem Janem Bedřichem z Valdštejna do Čech. V roce 1675 pak pro něj Mathey projektuje přestavbu arcibiskupského paláce v Praze na Hradčanech. Je to jeho první archivně doložená práce na stavbě.
Jan Bedřich z Valdštejna, byl mladší syn Maxmiliána hraběte z Valdštejna (to je ten Maxmilián, který si přestavěl bývalý pivovar na Jičínské náměstí na svůj palác) a katolický duchovní, 2. biskup královéhradecký (1668–1675), 16. arcibiskup pražský (1675–1694) a 31. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (1668–1694). Byl posledním z pražských arcibiskupů, který spojoval v jedněch rukou obě hodnosti. A právě jako arcibiskup a velmistr, navíc se velikým vztahem k Jičínu, měl velmi blízko k jezuitskému řádu. 

rok 1675

Při dendrochronologickém testu, který by prováděn jako součást stavebně historického průzkumu objektu bývalého barokního pivovaru v Milíčevsi, bylo určeno stáří krovů střechy na letopočet 1675. V tomto roce byly pokáceny stromy ze kterých pochází dřevěná trámová konstrukce.

Z kroniky od Bohuslava Balbína víme, že výstavba milíčevského jezuitského letního sídla probíhala v letech 1677 - 1679 a pivovaru 1677 - 1680.
Odborná literatura uvádí, že jednou z prvních staveb na území Čech, která vykazuje rysy pozdější Matheyho architektonické tvorby, je kaple svaté Anny u vesnice Ostružno nedaleko Jičína. Mathey návrh realizoval pro Františka Josefa Šlika, který se narodil v roce 1656 a jako 19ti letý zdědil v roce 1675 rodový fideikomis Veliš–Staré Hrady–Kopidlno.

rok 1677 - 1678

Bohuslav Balbín ve své kronice Historia collegii Giczinensis uložené v NM Praha, oddělení rukopisů a starých tisků, sign. VIII D 22 na straně. 299 uvádí:

Rok 1677
Dobrodiním knížete Norberta ze Šternberka, kartouzského superiora, vztyčena nová miličevská residence se 14 sklepy a pokoji a kaplí sv. Václava. Položeny základy pro budoucí pivovar.
 
dále na straně s. 304 – 305:
Rok 1678
Stavba milíčevské residence od 11. července až do poloviny října dovedena do vrcholu. Příští rok zbývá dodělat interiér. Baron de Scheidlern, administrátor statku šlikovských, daroval zdarma kámen z hradu Veliše, hejtman těchto panství Jindřich Gselitz to schválil a zjednal i souhlas pánů kartuziánů, aby darovali kámen ze svých lomů. Také vznešený pan Jan Norbert ze Šternberka dovolil lámat nejkrásnější kámen pro portály, okna a další … pro interiér residence, a krásné čtvercové kameny pro dlažbu pivovaru. To vše zdarma … 

Pro doplnění Jan Norbert ze Štenberka je bratr hraběte Václava Vojtěcha ze Štenberka, pro kterého Mathey v roce 1679 přebírá výstavbu pražského letohrádku Troja, jedné ze svých nejvýznamějších realizací.

rok 1679 - 1680

Bohuslav Balbín ve své výše zmiňované kronice dále uvádí na straně 314:

Rok 1679
Ve vsi Milíčevsi byl tento rok vztyčen pivovar, k němuž byly základy položeny před dvěma roky. Započato dne 10. dubna 30 zedníky a dokončeno 10. června včetně střechy, ale bez pokrytí. Ostatek dokončeno do konce roku. Zbývá dokončit celou dlažbu. Tento rok zcela dokončena residence v Milíčevsi.

strana 325 – 326:

Rok 1680
Tento rok byl úplně dostavěn pivovar v Milíčevsi, vydlážděný zcela pravoúhlými kameny. První várka byla uvařena sedmého listopadu a věnována k dobru koleje. Tento rok v Cidlině zřízena nová sýpka ze stájí, nové stáje pak vztyčeny pro …. Také jsou položeny první a třetí základy nového "palného" domu v Milíčevsi. 

Zásadní je informace, že stavba jezuitské residence v Milíčevsi (dnešní zámek) byla v roce 1679 dokončena a že Mathey na zámku v Troji začíná pracovat ve stejném roce. 

Původní podoba Milíčevského zámku je i dnes dobře čitelná, a to i přez jeho velkou přestavbu v roce 1841, kdy byl zvýšen o jedno podlaží a jeho fasáda upravena. Byla to obdélníková stavba, jejíž čelo, ale i zadní fasádu členil výrazný rizalit, který v obou případech přerůstal jako altán korunní římsu. Všechny stěny byly přepásány vysokým pilastrovým dórským řádem, spojující dvě podlaží. Rovněž zřejmě dvoupodlažní altány obdobným způsobem členil vysoký řád korintský. Původní vstupní portál se nedochoval, poze zadní, nepříliš náročně provedený, s pilastrovou edikulou. Svým půdorysem a členěním fasády nemá milíčevský zámeček v Čechách přímé obdoby. Velmi blízké jsou mu však stavby, které navrhoval Jean Baptista Mathey nebo které jsou mu oprávněně připisovány. Je to zejména casino ve Staré královské oboře u Prahy, dnešní Stromovky, postavené v letech 1688 - 1691. Dominuje mu rizalit, členěný vysokým dórským pilastrovým řádem, přerůstající zbytek stavby o jedno podlaží. Motiv vysokého dórského pilastrového řádu byl Matheyovi zřejmě velmi blízký, protože jím pokryl i průčelí kostela sv. Františka u Karlova mostu. Vlys pilastrových hlavic zde nechal pokrýt růžicemi, což byl poměrně staromódní detail, stejný motiv se nachází i na zadním portálu milíčevského zámečku.