Barokní pivovar v Milíčevsi vybudovaný v letech 1677 - 1679 se dodnes dochoval ve své původní podobě.
pivovar Milíčeves
Největší původní dochovaný barokní pivovar v Česku
Záznam z kroniky Milíčeves uložené v SOA Zámrsk:
V roce 1898
zrušen zdejší panský pivovar.
Varní kotel byl zařízen na 30 hl. Největšího rozkvětu dosáhl pivovar Milíčeves v letech 1870-1880, kdy
byla várka vařena téměř každého dne. Pivo rozváželo se do dalekého okolí povozy a také
drahou. Následkem mocné konkurence a nedostatku moderního zařízení klesal až
v r. 1898 dovařil na dobro. Škoda ho! Pivovar a strojírna Smolařova dodávaly obci Milíčeves nátěru průmyslového. Nyní zřízena v něm panská sýpka, skladiště pro stroje
a byty dělnické. Sklepy pronajímány různým pivovarům za skládky piva. Pokud
možno zjistiti působili ve zdejším pivovaře tito sládci: Jan Richter (1813), Ant. Mikš
(1833), Jos. Riedl (1839), Frant. Říp, Abraham Levithner (1850), Václ. Chmelař,
Jan Červinka, Jan Rosůlek, který měl též pronajatý pivovar v Tuří, Jos. Rosenbaum, Jos. Hervert (1872-1878), Vojtěch Kotěšovec (1878-1883), Bedřich Kokoška (1883-1893), Jan Pavlík (1893-1898).
Od roku 2018 se začíná psát nová historie Milíčevského pivovaru, barokní stavby Johana Baphisty Matheje a jičínských jezuitů z roku 1679. Do té doby si jen tak nenápadně stál na okraji 7 hektarového zámeckého parku, až místní postupně zapomněli na jeho pravý účel a význam.
Jak to vlastně bylo ?
Zásadní událostí pro vznik Milíčevského panství je Valdštejnova nadační listina z roku 1624, ve které daruje jičínským jezuitům společně s Milíčevsí i další obce. Záměr vybudovat letní sídlo a pivovar však museli jezuité na několik desetiletí odložit. V cestě stálo zavraždění Albrechta Valdštejna coby vlastizrádce a císařské zneplatnění všech jeho smluv. Ani prázdná kasa jičínských jezuitů, ve které bylo po ukončení 30 leté války jen 18 krejcarů nepřála velkým investicím. Teprve po definitivním potvrzení platnosti Valdštejnovy darovací listiny císařem Ferdinandem III mohou jezuité své plány rozjet na plné obrátky ...
Proč letní sídlo, proč pivovar a proč v Milíčevsi?
Ve strategickém plánování jezuitů bylo s vybudováním kolejí v "hlavních městech" dané oblasti, jako například v Jičíně, Hradci Králové, Kutné Hoře, Brně atd. vystavět v jejich dostupné vzdálenosti osamocený opěrný bod, na který se mohli v případě vypuknutí moru z koleje přesunout. Pivovar pak sloužil jako největší zdroj financí pro danou kolej. To jak skvělým zdrojem financí byl provoz pivovaru a prodej piva si jezuité vyzkoušeli ve svém velkém pivovaře v Brně už ve třicátých letech 17. století. Podobné schéma jako v Jičíně a Milíčevsi tak můžeme vysledovat např. v moravských Rymicích. Hlavní podmínkou pro budování letního sídla s pivovarem byly: dostupnost z centrální koleje, příznivé klima oblasti a hlavně bohatý zdroj kvalitní spodní vody. Letní sídla s pivovarem tak byla nedílnou součástí a podstatnou podmínkou fungování celého jezuitského řádu.
Již při sepisování Valdštejnovy nadační listiny si jezuité vymínili, že ve všech darovaných obcích budou jedině oni smět prodávat pivo, a to za cenu jakou sami určí. Valdštejna tato žádost natolik rozlítila, že celou listinu vzteky roztrhal. Když se opět uklidnil nechal smlouvu vyhotovit znovu a na podmínky jezuitů přistoupil ...
Od pátrání v archivech ...
Postupně k rekonstrukci
Úplně na začátku jsme měli v plánu vybudovat minipivovar pro Jičín a jeho okolí. Při pátrání po vhodné budově jsme narazili na objekt bývalého pivovaru v Milíčevsi. Zakoupili jsme ho a tím se začal psát náš společný příběh.
Při pátrání v archivech a zpracovávání stavebně historického průzkumu jsme postupně odkrývali fakta zahalená staletými závoji.
Jako hlavní zdroje našich informací posloužila mimo jiné:
Kronika Bohuslava Balbína o životě jičínské jezuitské koleje, Pamětní kniha obce Milíčeves 1907 a další archiválie uložené v SOA Zámrsk, obšírný c.k. dotazník z roku 1802 uložený ve Vídni mapující činnost a život na Milíčevském panství v letech 1793 - 1802, archiv Národního muzea pivovarnictví v Kostelci nad Černými Lesy
Samostatnou činností pak byl fyzický výzkum budovy jako například určení stáří krovů, účel využití pivovarských provozů v návaznosti na prostory sloužící k ubytování a běžnému životu jeho majitelů, později nájemců. Na tomto místě bych chtěl poděkovat Ing. Petru Uličnému a dále Národnímu muzeu pivovarnictví z Kostelce nad Černými Lesy pod vedením Ing. Milana Starce.
Rekonstrukce kulturní památky je během na dlouhou trať. Zejména pokud se rozhodnete ctít a respektovat její původní účel. V našem případě byla situace o něco stížena i tím, že jsme sice vlastnili budovu, nicméně pozemek pod ní patřil státu. Před zahájením rekonstrukce jsme proto procházeli jednotlivými kroky: vyhotovení stavebně historického průzkumu, odkoupení pozemku pod pivovarem od státu, změna územního plánu, vyhotovení studie budoucího využití objektu, závazné stanovisko památkářů ke studii, projekt na rekonstrukci havarijního stavu budovy, stavební povolení.
Na tomto místě bych rád poděkoval Ing arch. Vojtěchu Kopalovi a Ing. Otakaru Hrdličkovi, dále památkovému ústavu v Jičíně a zastupitelstvu obce Slatiny Milíčeves.
fotogalerie pivovar Milíčeves
Pivovar Milíčeves zápis z roku 1802
pramen: Popis státních statků - Vídeňský archiv dvorské komory
Spodní podlaží je klenuté a tam se nacházejí zařízení na vaření piva. Měděná pivovarská pánev na 13 sudů, 1 plná, 1 na bryndu, 2 chladírny vedle dalších zařízení méně podstatných. Při jedné várce vyrábí se 26 dolnorakouských sudů piva, na což je potřebí 56 měřic a 8 mír sladu, kromě ječmenného piva se žádný jiný druh nepoužívá. Sladovna se nachází v dolním podlaží, je klenutá a vysušený slad je v této budově uchováván v horním podlaží. V zimních měsících je potřeba na výrobu jednoho sudu piva 1/2 18, v letních pak 1 kopa chmele. Uvařené pivo je nyní vesnickým hospodám prodáváno za dolnorakouský sud o čtyřech vědrech (4 x 56,59L) 15 zlatých 33 krejcarů, jičínským měšťanům za 14 zl 23 kr. K sladu potřebný ječmen je ročně kupován od místních poddaných. Co se týká potřebného palivového dříví, to je opatřeno z Milíčevských vrchnostenských lesů. Pivovar Milíčeves ročně uvaří 40 várek, což vyžaduje 2008 měřic 15 mírek ječmenného sladu. K sladování je na každých 100 měřic ječmene 2 1/4 dlonorakouského sáhu tvrdého dříví. K uvaření 40 várek piva v pivovaru Milíčeves se ročně spotřebuje 110 sáhů měkkého nebo 1 1/4 loktového polenového dřeva.